Tři stupně drzosti a zmaru
V poslední době se potkávám nejen s nedostatkem kandidátů obecně, ale také s nedostatkem základních lidských vlastností (rozuměj slušného chování). Dovolím si rozdělit kandidáty do několika na sobě nezávislých skupin, i když musím uznat, že se často prolínají nebo dochází k jejich kombinacím.
Zareaguju na všechno, nepřijdu nikam
Doba internetu, sociálních sítí a aplikací je výborná. Určitě je fajn, že kdykoliv a kdekoliv můžu reagovat na volné pracovní pozice. Nesmím však reagovat na dvacet pozic denně a už v poledne si nepamatovat, jestli chci být skladník, účetní nebo ředitel továrny. Stává se poměrně často, že kandidáti při prvním kontaktu bývají zmateni a netuší, kam životopis poslali. Bohužel horší však je, když vám zájem potvrdí a na předem domluvený pohovor se nedostaví. Bez omluvy – samozřejmě.
Zareaguju, přijdu a vymýšlím si
Druhým stupněm zájmu bývají kandidáti, kteří si pamatují, kam zareagovali a na pohovor se dostaví. Nastává fáze pohovoru (pardon, vyjednávání). V dnešní době málokdy bývá zaměstnavatel v pozici „já zaměstnavatel si vybírám“, ale častěji se dostává do role „já poslouchám a kandidát diktuje podmínky“. O platech vyšroubovaných do astronomických výšek není třeba se ani rozepisovat, ale o čase stráveném prací určitě ano. Mnoho kandidátů je přesvědčeno, že francouzský model pracovní doby (35 hodin týdně) je v České republice standardem. Home office několikrát týdně a sick day ixkrát do roka – to je to, co se teď nosí a je cool. Vzpomínám si, jak nedávno jedna kandidátka odmítla pracovní pozici jen kvůli tomu, že nenabízíme pět týdnů dovolené, ale máme pouze čtyři týdny podle zákona. Mluvit či psát o práci nad rámec pracovní doby by bylo v tuto chvíli zbytečné. Po páté hodině prostě lidi pracovat už nebudou.
Zareaguju, domluvím se a nenastoupím
Poslední skupinou v této mini soukromé analýze jsou kandidáti, kteří zareagují na pracovní pozici pozitivně. Přijdou na pohovor a během něj vzbudí velký zájem i sympatie. Celý proces končí uzavřením dohody o novém pracovním úvazku. Jdete a připravíte všechny náležitosti (pracovní místo, vybavení, doklady) a zhruba za 2-3 měsíce se těšíte na nového kolegu. Týden před nástupem si ještě potvrdíte, zda je kandidát připraven. Vše je v pořádku. Nástup v pondělí v 8.30 hod. V 8.25 přijde (v lepším případě) sms, že se kandidát nedostaví, protože přijal jinou nabídku. No není to k nasr… naštvání?
Těžko se mi téhle době přizpůsobuje, když jsem vyrůstal v jiné. Není to doba tak dávno minulá, ale rychlost kolem nás je tak obrovská, že věci, které se dříve měnily během několika let nebo desetiletí se najednou změní během měsíce či roku. Zůstanu nad věcí a budu věřit, že se situace pozitivně změní a nebo se vhodně přizpůsobím a už nebudu mít potřebu něco podobného psát.
Co se děje? Mám takové zkušenosti jen já? Stalo se vám něco podobného?
František Boudný
Advent v New Yorku byl fajn. Ale nakonec jsme rádi doma
Už dlouho jsem nic nenapsal, tak jsem si řekl, že dám na papír předvánoční cestu s rodinou do New Yorku. Výlet jsme si vymysleli už dávno a toto léto si to definitivně potvrdili.
František Boudný
Home office je placená dovolená
Práce z domova je pro mě jednoznačně dobrý sluha a zlý pán. Jsou situace, kdy nám nárazově může home office pomoci, ale v dlouhodobém horizontu je spíše na škodu.
František Boudný
Vším, čím jsem byl, byl jsem rád
Už dlouho jsem měl v plánu dát dohromady seznam svých brigád. Seznam činností, které mi vydělávaly peníze, formovaly mě a ukazovaly mi cestu života, kam se vydat nebo kam se naopak určitě nevydat.
František Boudný
Korona za korunu
Pro restaurace znamenal koronavirus opravdový sešup. Ty fungující se vrátily do normálního režimu, ale podniky zaměřené na zahraniční turisty se ještě „neprobudily“.
František Boudný
Člověk, který štěká, nekouše
Osobní kontakt je k nezaplacení. Lépe se domluvíte s tím, s kým se setkáte. Tak si pouze nepište a raději si to řekněte z očí do očí.
František Boudný
Staví vám dům cikán nebo Ukrajinec?
A rohlíky a pivo nakupujete ve večerce u Němce nebo u Vietnamce? Menšiny nezmiňuju, abych rozdmýchával nějaké nálady, ale ptám se: proč u nás někteří pracovat můžou, ale nechtějí ? a jiní chtějí, ale nemůžou?
František Boudný
Bez práce nejsou koláče
Poslední dobu vnímám kolem sebe často téma zkráceného pracovního týdne. Každý by měl rád víkend o jeden den delší. Může ale zaměstnanec dostat za méně práce stejnou odměnu?
František Boudný
Nevadí vám, že vám do toho kouření jím?
Dnes jsem si přečetl protikuřácký zákon, abych se ujistil, že nemůžu během oběda nebo večeře mařit kuřákům jejich lásku k tabáku. Naivně jsem si myslel, že když jím, tak mi nikdo podle nového zákona nesmí do jídla kouřit.
František Boudný
Šikanují někoho u vás v práci? Vemte svůj tým do divadla!
Nedávno jsem četl na iDnesu, že o vánoční večírky dneska ve firmách už nestojí. Ještě že jsem ten článek nečetl v listopadu.
František Boudný
Prodavačům teď zvyšují platy. Lemplové si to ale často nezaslouží
Včera jsem si byl koupit novou pračku. Ptáte se, proč o tom píšu? Proč vám to „cpu“? Protože jsem zažil typický obrázek dnešních obchodních center velkých nákupních domů – zákazník není náš pán.
František Boudný
Okamžiky štěstí
Už dříve jsem se zamýšlel nad hektikou všude kolem nás. Příliš mnoho věcí a příliš málo času. Všechno chci a chceme stihnout.
František Boudný
Vyrážím na cyklomasakr i kvůli dětem v nemocnici
Rok s rokem se sešel a jdu na to znovu. Na co? No na ten fyzický a zejména psychický masakr – 1000 mil. Připadám si jako žena. Po každém porodu většina žen tvrdí „už nikdy více“ a přesto dál rodí další děti.
František Boudný
Prosím, reagujte aspoň na světlo!
Určitě jste už někdy napjatě čekali: vezmou mě do té nové práce, nebo ne? A nestáli jste nikomu ani za e-mail. Stává se to i zaměstnavatelům: čekají na budoucího zaměstnance a on jim ani nedá vědět, že už nemá zájem.
František Boudný
Zuříte, když dostanete newsletter, nebo rádi čtete, co je nového?
Newsletter je součást našeho každodenního života. Denně nám do mailové schránky nějaký originální přistane. I když se jim snažím vyhýbat, na některé se dlouho dopředu vyloženě už těším.
František Boudný
Bububu, kandidáti!
Petr, Pavel, Karel, Jan, Kvído, Ruslan, Ismail, Hasan, François, Hanz a další, ti všichni mají jeden společný neduh – nechodí na pohovory.
František Boudný
Co všechno personalisté lustrují, aneb co psát na sociální sítě?
Prozradím vám něco z vlastních zkušeností, co se týče „lustrace“ kandidátů potenciálních zaměstnanců. Co všechno chtějí potenciální zaměstnavatelé či budoucí kolegové předem vědět je někdy k pousmání, jindy k pláči.
František Boudný
Doktoři se v práci zrovna nepřetrhnou. Máte jinou zkušenost?
Kolega a dobrý kamarád na sobě z ničeho nic objevil výrazné modré skvrny. Vydal se tedy v pátek v Praze k lékaři.
František Boudný
Proč se (ne)opít na vánočním večírku?
Už v předchozích příspěvcích jsem naznačil, že se vánočních večírků brzy dotknu. Je přeci máj lásky čas, pardon: prosinec večírků čas (možná i lásky).
František Boudný
Můj čas je pouhopouhé prozatím…
... a času míň, než se mi zdálo před půl hodinou. Tato slova všichni známe nejen z notoricky známé písně ze seriálu Sanitka, ale především ze současnosti.
František Boudný
Dobrý den, Guten Tag, Good Morning!
Sice se to nezdá, ale Vánoce jsou za dveřmi. Téma vánočních večírků si ještě nechám uzrát. Přeci jen musím teprve vymyslet, kde bude a co se tam bude dít? Výsledek si každý umí představit sám.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1672x