1000 mil, které mě připravily na budoucnost

26. 07. 2016 13:03:02
Před čtrnácti dny jsem se vrátil ze závodu 1000 Miles (1680 km), který pro mě byl velkou výzvou. Šel jsem do závodu plný očekávání a nadšení. Jak se s odstupem času ukázalo a stále ukazuje, byla to veliká životní zkušenost.

Předzávodní horečka vrcholila v Hranicích u Aše (nejzápadnější místo ČR), v tělocvičně místní školy. Již předstartovní noc s většinou závodníků chrápajících na starých parketách předurčovala, že to, co v neděli odpoledne vypukne, nebude procházka růžovým sadem.

Na start se postavilo 160 závodníků. Většina cyklistů, ale byli mezi námi i běžci (chodci) a cyklistický tandem (jeden z dvojice byl dokonce nevidomý!). Jsem tady správně – tady jsme jen magoři.

Během několika hodin před startem jsem se snažil ještě vymyslet tu správnou taktiku. Nepřepálit, jíst, spát, jet co to jde. Bohužel veškeré plány vzaly záhy po startu za své.

Zběsilé tempo všech a deštivé počasí provedly to, že jsem hned první den začal pochybovat, zda je to závod pro mě. V plánu bylo jet dlouho do noci, ale když se přede mnou ve tmě při sjezdu z kopce jeden závodník nepříjemně v lese rozplácnul, tak jsem šel rychle, ještě s dalším, hledat provizorní přístřeší. V noci jsem únavou, vlhkem a nerovným podkladem svého lesního lože příliš oko nezamhouřil.

Ráno ve 4.30 jsem už poctivě dupal do pedálů. V 6.30 jsem se ohlídl a zjistil jsem, že mám uraženou přehazovačku, začal jsem hledat pomoc. Nakonec jsem po několika kolo-bězích a jednom vlaku skončil mimo trasu ve 40 kilometrů vzdálených Karlových Varech v servisu. Pro přehazovačku poslali kurýra a já se vrátil na trať v 16.30. Začal jsem stíhací jízdu – poslední jsem být nechtěl...

A tak jsem už druhý den věděl, že tahle akce není pro mě. Každý den se mi událo něco speciálního. Po několika dnech jsem měl kolo téměř celé vyměněné, ale hlavně jsem si v hlavě vyměnil, že skončit v půlce není ostuda. Došel jsem sám k vlastnímu poznání, že další týden tomuto prestižnímu závodu nedám a že polovina (880 km) mi stačí. Závod jsem ve zdraví a spokojený dokončil v polovině (stylově v kempu Františkov) za sedm dní.

Dnes už vím, že ne vše, co se nám na začátku zdá jako bezva nápad, tak musí být i na konci. Tahle zkušenost mi říká, že existují v životě situace, kdy svůj názor můžu přehodnotit či dokonce změnit. Myslím, že se s podobnou situací ještě někdy potkám. Nevadí, teď už budu připraven... ;)

Autor: František Boudný | úterý 26.7.2016 13:03 | karma článku: 14.69 | přečteno: 627x

Další články blogera

František Boudný

Bez práce nejsou koláče

Poslední dobu vnímám kolem sebe často téma zkráceného pracovního týdne. Každý by měl rád víkend o jeden den delší. Může ale zaměstnanec dostat za méně práce stejnou odměnu?

27.2.2019 v 8:21 | Karma článku: 17.79 | Přečteno: 862 | Diskuse

František Boudný

Nevadí vám, že vám do toho kouření jím?

Dnes jsem si přečetl protikuřácký zákon, abych se ujistil, že nemůžu během oběda nebo večeře mařit kuřákům jejich lásku k tabáku. Naivně jsem si myslel, že když jím, tak mi nikdo podle nového zákona nesmí do jídla kouřit.

29.8.2018 v 14:40 | Karma článku: 26.73 | Přečteno: 2555 | Diskuse

František Boudný

Šikanují někoho u vás v práci? Vemte svůj tým do divadla!

Nedávno jsem četl na iDnesu, že o vánoční večírky dneska ve firmách už nestojí. Ještě že jsem ten článek nečetl v listopadu.

21.12.2017 v 14:22 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 381 | Diskuse

František Boudný

Tři stupně drzosti a zmaru

Sestavování vlády ani nové angažmá Jardy Jágra nebudu komentovat. Každý o tom víte dost. Zůstanu u toho, co řeším každý den. Zůstanu u kandidátů na pracovní pozice.

1.11.2017 v 16:35 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 794 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Irena Fuchsová

Už přezubujete?

Posledních několik let jsem při večerních procházkách s naším drsnosrstým jezevčíkem relaxovala. Oba jsme šli pomalu kolem našeho baráku, nikoho jsme si nevšímali, já si přemýšlela a Atík byl rád, že vůbec jde.

21.5.2019 v 23:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Oto Kaděrka

Evropa tu je a naše politika ji před volbami cupuje

Budou Volby, pro mne ty nejzbytečnější ze zbytečných. Ať to dopadne jak to dopadne , tak líp nám nebude. Z podstaty bytí to tak prostě je.

21.5.2019 v 21:30 | Karma článku: 5.16 | Přečteno: 111 | Diskuse

Alena Krajíčková

Ľúbiš ma...? Ľúbim ŤA...!

Myslím, že život je príliš krátky na to, aby sme strácali čas mlčaním. Mám priateľku, ktorej jej láska nikdy nepovie mám Ťa rád, ľúbim Ťa, milujem Ťa..........a ona mu to teda nevraví tiež......Je to CHYBA!

21.5.2019 v 20:54 | Karma článku: 7.96 | Přečteno: 125 |

Karel Trčálek

Hra o latríny, závěrečná epizoda osmé řady

Upřímně lituji všechny, kteří čučeli na poslední díl „Hry o trůny“ . Ne blbý seriál, ale skutečnost sama je tím nejděsivějším příběhem, který nás spojuje

21.5.2019 v 18:07 | Karma článku: 8.80 | Přečteno: 201 | Diskuse

Oto Jurnečka

Symbolika finále Hry o trůny

Dobrý příběh je jako Rorschachův test. Každý v něm vidí to, co si nese v sobě. Sága Hra o trůny takovým dobrým příběhem je a zde je můj výklad toho, co jsem v poslední epizodě viděl já.

21.5.2019 v 12:56 | Karma článku: 15.29 | Přečteno: 351 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1830

Zkušený „lovec hlav“, od roku 2008 pracuje jako obchodní ředitel ve firmě Předvýběr.CZ, kterou spoluvlastní. Je absolventem Slezské univerzity v Opavě a Univerzity J. A. Komenského v Praze. Má rád cyklistiku a běhání, fandí filmu a divadlu.

Najdete na iDNES.cz